Český název: bránovitec jedlový
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, Incertae sedis, řád Polyporales, čeleď Polyporaceae
Plodnice: jednoletá, kloboukatá, vyrůstající ve skupinách střechovitě nad sebou, semiresupinátní, zřídka resupinátní
Klobouk: 1-4 cm v průměru, 2-3 mm tlustý, často srůstající do řad, na povrchu soustředně pásovaný, v mládí sametově plstnatý, později olysávající, barvy bělavé, světle šedé nebo nahnědlé, ve stáří může být porostlý řasami, okraj klobouku je ostrý, tenký, přívěskatý, zvlněný, nafialovělé barvy
Rourky: jednovrstevné, sbíhavé na substrát, 1-3 mm dlouhé, tmavě hnědé
Póry: 3-6/mm, hranaté, zubaté, později se síťovitě až labyrintovitě trhají, barvy fialové, hnědofialové nebo žlutohnědé
Dužnina: velmi tenká (do 1 mm), tuhá, pružná, kožovitá až korovitá, barvy hnědé nebo hnědofialové, bez chuti, vůně slabá houbová
Výtrusný prach: bílý
Výtrusy: hladké, bezbarvé, válcovité, mírně zakřivené, 4-8 × 2,5-3,5 µm velké
Výskyt: celoročně běžně na odumřelých kmenech, větvích a pařezech jehličnanů, zejména jedlí, borovic, smrků a modřínů, vyjímečně na živých dřevinách
Poznámky: velmi podobný je bránovitec hnědofialový (Trichaptum fuscoviolaceum (Ehrenb.) Ryvarden), který se liší většími plodnicemi a výrazně fialovou barvou pórů, které na okrajích plodnice přecházejí v pravidelné lišty; na listnáčích vyrůstá bránovitec dvoutvarý (Trichaptum biforme (Fr.) Ryvarden)
Klíčová slova: saprofytismus, parazitismus, lignivorní houby, poškození jehličnanů
