Český název: dřevomorka domácí
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, podtřída Agaricomycetidae, řád Boletales, čeleď Serpulaceae
Plodnice: resupinátní, vyjímečně semiresupinátní, průměr 5-50 cm (někdy i více), plochá nebo polštářkovitá, 0,2-1 cm tlustá, bílá až nažloutlá, s červenohnědým nebo hnědým hymenoforem uprostřed, sterilní okraj je bělavý, nažloutlý nebo našedlý, 0,5-2 cm široký, na povrchu plstnatý; pokud se vytvářejí drobné odstávající kloboučky na okraji plodnice, jsou 0,5-2 cm tlusté, na horní straně žlutobílé, plstnaté, hymenofor je na spodní straně, okraj je ostrý, nepravidelný
Póry: velké, nepravidelné, výrazně zprohýbané až labyrintické, zprvu žlutooranžové, později červenohnědé, ve stáří olivově nebo tmavě hnědé, ronící nažloutlé kapky tekutiny
Dužnina: bílá nebo našedlá, houbovitá, pružná, vůně v mládí houbová, ve stáří nepříjemná, chuť mírná
Výtrusný prach: žlutohnědý
Výtrusy: oválné, hladké, nažloutlé, 9-12 × 4,5-6 µm velké
Výskyt: celoročně, plodnice se vytvářejí zejména v létě a na podzim téměř výhradně ve stavbách na dřevě jehličnanů, zřídka listnáčů, zejména v místech s vyšší vlhkostí bez přímého slunečního svitu (ve sklepech, kůlnách, na půdách apod.), jen velmi vyjímečně byla nalezena i ve volné přírodě
Poznámky: jedná se o nejnebezpečnějšího škůdce dřeva v budovách, k jehož růstu postačuje i minimální vzdušná vlhkost, nejvyšší schopnost růstu má při teplotách okolo 20°C, mycélium vytváří několikametrová vlákna, je schopno prorůstat zdí a vytvářet plodnice i na jiném substrátu, než na dřevě; ve volné přírodě se běžně vyskytuje příbuzná dřevomorka lesní (Serpula himantioides (Fr.) P. Karst.), která vytváří menší plodnice na odumřelém smrkovém dřevě
Klíčová slova: saprofytismus, celulózovorní houby, poškození jehličnanů, poškození listnáčů
 |  |  |
|---|
