Český název: hlíva plicní
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, podtřída Agaricomycetidae, řád Agaricales, čeleď Pleurotaceae
Plodnice: jednoletá, kloboukatá s krátkým třeněm
Klobouk: jazykovitý, lasturovitý nebo vějířovitý, 3-15 cm v průměru, sklenutý, na povrchu hladký, za sucha matný, za vlhka lesklý, barvy bílé, smetanové až nažloutlé, ve stáří našedlé nebo nahnědlé, s tenkým, ostrým, v mládí podvinutým, ve stáří potrhaným, bělavým okrajem
Lupeny: střídavé, husté, vysoké, dalece sbíhavé na třeň, barvy bělavé, ve stáří žloutnoucí
Třeň: výstřední nebo boční, 1-7 cm dlouhý a 1-2 cm tlustý, někdy zakrnělý, na bázi ztenčený a jemně bíle plstnatý, tuhý, barvy bělavé
Dužnina: měkká, bělavá, v mládí šťavnatá, ve stáří tuhá, moučné až slabě anýzové vůně a lehce nasládlé chuti
Výtrusný prach: bílý, našedlý nebo nafialovělý
Výtrusy: hladké, bezbarvé, oválné až protáhle válcovité, 7-11 × 2-4 µm velké
Výskyt: od května do listopadu v trsech na živých i odumřelých kmenech a větvích listnáčů, hlavně buků, dubů, bříz, jeřábů, lip, třešní, osik a vrb
Poznámky: podobná je v zimě rostoucí hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus (Jacq.) P. Kumm.), která se liší tmavšími odstíny klobouku a hlíva dubová (Pleurotus dryinus (Pers.) P. Kumm.), která roste hlavně na podzim, má vláknitý povrch klobouku a na spodní straně klobouku zbytky plachetky
Klíčová slova: lignivorní houby, parazitismus, saprofytismus, poškození listnáčů
