Český název: hlíva dubová
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, podtřída Agaricomycetidae, řád Agaricales, čeleď Pleurotaceae
Plodnice: jednoletá, kloboukatá, s krátkým excentrickým třeněm
Klobouk: ploše konzolovitý, 4-15 cm v průměru, v mládí vyklenutý, s podvinutým okrajem, později plochý, matný, vláknitě plstnatý, barvy bílé, smetanové až šedohnědé, se žloutnoucím okrajem se zbytky véla
Lupeny: 4-8 mm široké, středně husté, sbíhavé na třeň, vidlicovitě rozvětvené, v mládí bílé, smetanové až nažloutlé, později hnědě skvrnité
Třeň: výstředný až postranní, 2-6 cm dlouhý, 1-4 cm tlustý, v horní části pokrytý lupeny, válcovitý až kuželovitý, plný, bílé až smetanové barvy, na bázi vláknitě ochmýřený, v mládí se zbytky blanitého véla
Dužnina: měkká, pružná, bělavé barvy, při poranění žloutnoucí, jemné kořeněné vůně a oříškové chuti
Výtrusný prach: bílý až nafialovělý
Výtrusy: hladké, elipsoidní, bezbarvé, neamyloidní, 9-10 × 3-4 µm velké
Výskyt: jednotlivě nebo v trsech od srpna do listopadu na živých i odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména dubů, buků, jabloní a topolů, vyjímečně i jehličnanů (smrků a jedlí)
Poznámky: v mládí jedlá houba, od ostatních druhů ji můžeme odlišit podle žloutnoucích plodnic a zbytků véla
Klíčová slova: celulózovorní houby, parazitismus, saprofytismus, poškození jehličnanů, poškození listnáčů
