Český název: hlíva ústřičná
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, podtřída Agaricomycetidae, řád Agaricales, čeleď Pleurotaceae
Plodnice: jednoletá, kloboukatá s krátkým třeněm
Klobouk: 4–35 cm široký, v mládí plochý až vyklenutý, s podvinutým a mírně plstnatým okrajem, ve stáří vějířovitý s ostrým okrajem, na povrchu hladký, barvy šedomodré až tmavě šedé, ve staří světle šedý až světle šedohnědý
Lupeny: středně husté, vysoké, dalece sbíhavé na třeň, na bázi vidlicovitě rozvětvené, v mládí světlé, později šedé
Třeň: velmi krátký (do 4 cm), 0,5-2 cm tlustý, plný, bílé barvy, na povrchu ochmýřený
Dužnina: měkká, šťavnatá, světlé barvy, na řezu neměnná, nasládlé vůně a houbové chuti
Výtrusný prach: bílý
Výtrusy: hladké, oválné, 7,5-11 × 3-4 µm velké
Výskyt: vyrůstá povětšinou v trsech od konce září do března na živých i odumřelých kmenech, větvích a kořenových nábězích listnatých stromů, zejména topolů, olší, buků, ořešáků a vrb
Poznámky: pro své značné využití v potravinářství se pěstuje i uměle; hlíva ústřičná je rovněž schopna získávat obživu jako predátor - její mycélium je schopno lapat drobné živočichy a využívat jejich těla jako doplňkový zdroj potravy
Klíčová slova: lignivorní houby, parazitismus, saprofytismus, poškození listnáčů
