Český název: čepičatka jehličnanová
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, podtřída Agaricomycetidae, řád Agaricales, čeleď Strophariaceae
Plodnice: jednoletá, kloboukatá s třeněm
Klobouk: 1-6 cm v průměru, v mládí zvonovitě vyklenutý, tupě kuželovitý, později nízce sklenutý až plochý, s hrbolem uprostřed, tenký, lesklý, lysý, hladký, za vlhka lepkavý, hygrofánní, barvy za vlhka šedohnědé až tmavě hnědé, za sucha žlutohnědé, střed klobouku je vždy o něco tmavší, okraj je tenký, v mládí slabě podvinutý, později volný, ostrý a slabě prosvítavě rýhovaný, se zbytky véla
Lupeny: 3-6 mm vysoké, husté, střídavé, tenké, vykrojené, široce připojené k třeni nebo krátce sbíhavé, v mládí světle hnědé, kryté blanitým vélem, později rezavě hnědé, na ostří světlejší
Třeň: válcovitý, hladký, 2-10 cm dlouhý a 2-10 mm tlustý, tuhý, ve stáří dutý, ve spodní části obvykle prohnutý, jemně bíle vláknitý, později olysávající, s přitisklými šupinkami, barvy žlutohnědé až tmavě hnědé, na bázi obvykle tmavší a bíle plstnatý, v mládí je přítomen převislý bílý blanitý prsten, který stářím hnědne výtrusným prachem a postupně mizí, někdy srůstá v místě báze více třeňů dohromady
Dužnina: velmi tenká, tuhá, vodnatá, žlutavá nebo okrová, v třeni nahnědlá, vůně slabě okurkově moučná nebo ředkvová, chuť slabě moučná
Výtrusný prach: rezavě hnědý
Výtrusy: nahnědlé, oválné, na jednom konci zašpičatělé, bradavičnaté, se dvěma olejovými kapičkami, neamyloidní, 7-12 × 4,5-7 µm velké
Výskyt: poměrně běžně od června do října ve skupinách, menších trsech nebo jednotlivě na pařezech a odumřelých kmenech jehličnanů (smrků, jedlí) a listnáčů (topolů, vrb), na pilinách, odřezcích dřeva nebo na tlejícím dřevě v půdě; je velmi hojná v lužních lesích
Poznámky: smrtelně jedovatá, obsahuje alfa-amanitin (látku přítomnou také v muchomůrce zelené (Amanita phalloides (Vaill. ex Fr.) Link)); podobná opeňka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis (Schaeff.) Singer & A. H. Sm.) se liší většími a tlustšími klobouky, rostoucími ve větších trsech, třeněm s tmavě hnědými odstálými šupinkami, skořicově hnědým výtrusným prachem a menšími výtrusy, v zimních měsících vyrůstá podobná penízovka sametonohá (Flammulina velutipes (Curtis) Singer) se světlejšími řídkými lupeny, sametově huňatým třeněm a světlým výtrusným prachem; původně samostatné druhy čepičatek rostoucí na listnáčích, čepičatka podzimní (Galerina autumnalis (Peck) A.H. Sm. & Singer) a čepičatka jednobarevná (Galerina unicolor (Vahl) Singer), jsou s čepičatkou jehličnanovou totožné
Klíčová slova: saprofytismus, poškození listnáčů, poškození jehličnanů
