Český název: hlinák červenající
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, Incertae sedis, řád Polyporales, čeleď Polyporaceae
Plodnice: jednoletá, kloboukatá bez třeně, bokem přirostlá
Klobouk: 2-12 cm v průměru, polokruhovitý až ledvinovitý, široce přirostlý k substrátu, měkce masitý, na povrchu v mládí plstnatý, ve stáří lysý, barvy skořicové, hlínově nebo okrově hnědé, po otlačení tmavnoucí
Rourky: tenkostěnné, 1-1,5 cm dlouhé
Póry: drobné (2-4/mm), okrouhlé až hranaté, okrové nebo skořicové barvy, při poranění nebo otlačení tmavnoucí
Dužnina: velmi měkká, vláknitá, korkovitě tuhá, masitá, okrové barvy a jemné anýzové vůně
Výtrusný prach: bílý nebo slámově nažloutlý
Výtrusy: oválné, hladké, bezbarvé, na koncích zašpičatělé, 3–5,5 × 2–3,5 µm velké
Výskyt: poměrně běžně od května do listopadu jednotlivě nebo ve skupinách na odumřelých pařezech, kmenech a větvích listnáčů (bříz, dubů, buků, jeřábů, habrů a lísek), velmi zřídka i na jehličnanech (zejména jedlích), plodnice mohou přetrvávat i během mírné zimy
Poznámky: jedovatá houba snadno určitelná podle měkké, téměř jednobarevné plodnice, při reakci na zásady se zbarvuje fialově, v minulosti se z ní vyráběla barviva k barvení vlny; záměna je možná za starší plodnice outkovky rumělkové (Pycnoporus cinnabarinus (Jacq.) Fr.), která se však liší intenzívnější červenou barvou a při reakci na zásadité roztoky se barví do černa
Klíčová slova: saprofytismus, parazitismus, houby lignivorní, poškození listnáčů, poškození jehličnanů