DŘEVOKAZNÉ HOUBY

Atlas saprofytických a parazitických dřevokazných hub

Český název: ohňovec obecný


Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, Incertae sedis, řád Hymenochaetales, čeleď Hymenochaetaceae


Plodnice: víceletá, bokem přirostlá, v mládí kulovitá, později kopytovitá nebo konzolovitá


Klobouk: 5-40 cm v průměru, až 20 cm tlustý, na povrchu obvykle hrbolatý a soustředně rýhovaný, se zaobleným hnědým, sametovým okrajem, v mládí šedý nebo šedohnědý, hladký, ve stáří černý, rozpraskaný, porostlý řasami a mechorosty


Rourky: vrstevnaté, 3-5 mm dlouhé, rezavé až tabákově hnědé


Póry: okrouhlé, velmi drobné (průměr 0,05-0,1 mm), rezavé až tmavě hnědé, sametově lesklé


Dužnina: tvrdá, dřevnatá, rezavá až tmavě hnědá, pásovaná, vůně nenápadná, chuť kyselá až nahořklá


Výtrusný prach: bílý


Výtrusy: hladké, kulovité, bezbarvé, 5-6,5 × 4-5,5 µm velké


Výskyt: celoročně velmi hojně jednotlivě nebo ve skupinách na kmenech a větvích živých listnáčů, ponejvíce vrb, osik a topolů


Poznámky: jedná se o velice agresivního obligátního parazita, způsobujícího intenzivní bílou hnilobu vrb, který je schopen po určitou dobu přežívat i na odumřelém dřevě, je jím napadeno až 30% všech vrb; do dřeva nejčastěji proniká v místech po odlomených silných větvích; v minulosti se používal jako zápalná houba (odtud získal český název ohňovec); dužnina obsahuje cytostatické a antioxidační látky; na ovocných stromech je možno nalézt příbuzný ohňovec ovocný (Phellinus pomaceus (Pers.) Maire), na borovicích ohňovec borový (Porodaedalea pini (Brot.) Murrill), na jedlích ohňovec Hartigův (Phellinus hartigii (Allesch. & Schnabl) Pat.), na dubech a jiných listnáčích vyrůstá ohňovec statný (Phellinus robustus (P. Karst.) Bourdot & Galzin)


Klíčová slova: parazitismus, lignivorní houby, poškození listnáčů



Phellinus igniariusPhellinus igniariusPhellinus igniarius