Český název: lesklokorka ploská
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, Incertae sedis, řád Polyporales, čeleď Ganodermataceae
Plodnice: víceletá, polokruhovitá, bokem široce přirostlá, bez třeně
Klobouk: 5–80 cm široký, tenký, plochý, 2-10 cm silný, na povrchu soustředně pásovaný a zbrázděný, hladký s pružnou, při silnějším tlaku praskající kůrou, světle hnědý až hnědočerný, často kakaově hnědě poprášený výtrusným prachem, okraj v mládí široký, bílý, u starších plodnic poměrně ostrý
Rourky: vrstevnaté, bělavé až nažloutlé barvy, při pomačkání hnědnoucí, 4-25 mm dlouhé
Póry: bělavé, později nažloutlé, okrouhlé, 4-6/mm, při poranění trvale hnědnoucí
Dužnina: až 6 cm hrubá, tuhá, korkovitá, vláknitá, kaštanově až tmavě hnědá s bílými skvrnami, vůně houbová
Výtrusný prach: rezavě hnědý nebo kakaově hnědý
Výtrusy: nahnědlé, s drobnými bradavičkami na povrchu, oválné, na jednom konci zašpičatělé, 6-9,5 × 5,5-6,5 µm velké
Výskyt: celoročně hojně jednotlivě nebo ve skupinách střechovitě nad sebou na živých i odumřelých kmenech a pařezech listnáčů (dubů, lip, javorů, bříz, buků, olší, třešní, jasanů a habrů), velmi zřídka i na jehličnanech (jedlích, smrcích)
Poznámky: od příbuzné lesklokorky tmavé (Ganoderma australe (Fr.) Pat.) se liší především na řezu světlejší dužninou a obvykle také přítomností hálek mouchy Agathomyia wankowiczi na hymenoforu (foto zde), u víceletých plodnic se mezi jednotlivými vrstvami rourek nachází tenká vrstva dužniny, zatímco u lesklokorky tmavé na sebe vrstvy rourkek přímo naléhají; ostatní podobné druhy lesklokorek, např. lesklokorka pryskyřičná (Ganoderma resinaceum Boud.) nebo lesklokorka Pfeiferova (Ganoderma pfeifferi Bres.) se vyskytují velmi vzácně
Klíčová slova: parazitismus, saprofytismus, lignivorní houby, poškození listnáčů
 |  |  |
|---|
