Český název: troudnatec kopytovitý
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, Incertae sedis, řád Polyporales, čeleď Polyporaceae
Plodnice: víceletá, kopytovitá nebo vějířovitá, bokem přirostlá
Klobouk: 5-50 cm v průměru, na povrchu soustředně rýhovaný a pásovaný, hladký, barvy šedé, šedohnědé, šedookrové až žlutohnědé, se světlejším zaobleným okrajem, na povrchu je tvrdá, okolo 2 mm silná kůra, která je na řezu černá a lesklá
Rourky: vrstevnaté, 2-6 cm dlouhé, rezavě hnědé
Póry: velmi drobné (0,2-0,4/mm), okrouhlé, hnědavé až okrové, někdy bělavé
Dužnina: korkovitá až vatovitá, velmi tvrdá, na řezu rezavě až tmavě hnědá s výrazným koncentrickým pásováním
Výtrusný prach: citrónově žlutý
Výtrusy: bezbarvé, hladké, oválné až vřetenovité, 15-20 × 5-7 µm velké
Výskyt: celoročně běžně na živých i odumřelých listnáčích, ponejvíce na bucích a břízách, řidčeji na dubech, topolech, vrbách a jiných listnáčích
Poznámky: do dřeva proniká nejčastěji v místech poranění nebo odlomených větví; dobře poznatelný podle charakteristického koncentrického pásování na řezu dužninou, dříve byl používán jako zápalná houba, dužnina se používala k zástavě krvácení; plodnice mohou být zaměnitelné s příbuzným troudnatcem pásovaným (Fomitopsis pinicola (Sw.) P. Karst.), který má výrazně světlejší okraj plodnice, na řezu světlejší dužninu bez koncentrického žíhání a charakteristickou nakyslou vůni, občas také s lesklokorkou ploskou (Ganoderma applanatum (Pers.) Pat.), kterou můžeme odlišit pomocí hymenoforu, který po pomačkání hnědne, možná je záměna také s některými druhy rodu ohňovec (Phellinus)
Klíčová slova: parazitismus, saprofytismus, lignivorní houby, poškození listnáčů
