Český název: černorosol uťatý
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, Incertae sedis, řád Auriculariales, čeleď Auriculariaceae
Plodnice: rosolovitá, tuhá, 1-6 cm v průměru, 1-4 cm vysoká, polokulovitá, knoflíkovitá, terčovitá, mušlovitá nebo plochá, ve stáří nepravidelná, navzájem nesrůstající, hnědočerná, modročerná až černá, vnitřní strana je v mládí hladká, později drsná, síťovitá nebo jemně bradavičnatá, vnější strana je matná, svraštělá, pokrytá kuželovitými bradavkami, na bázi jemně zřasená, někdy bývá přítomen velmi krátký třeň
Dužnina: za vlhka tuhá a rosolovitá, průsvitná, za sucha tvrdá a křehká, hnědočerné barvy, bez chuti a vůně
Výtrusný prach: bílý
Výtrusy: válcovité, hladké, bezbarvé, mírně zahnuté, 12-23 × 4-7 µm velké
Výskyt: nepříliš hojně od září do dubna (v chladnějším počasí po celý rok) ve skupinách na odumřelém dřevě listnáčů, především na dubech, lípách a lískách
Poznámky: podobné druhy rostoucí na listnáčích jsou klihatka černá (Bulgaria inquinans (Pers.) Fr.) s drobnějšími miskovitými, na vnější straně hnědými plodnicemi, černorosol bukový (Exidia glandulosa (Bull.) Fr.) s polštářkovitými, vzájemně srostlými plodnicemi, na vrbách a topolech vyrůstá černorosol terčovitý (Exidia recisa (Ditmar) Fr.) s drobnými červenohnědými plodnicemi bez bradaviček, podobné plodnice může vytvářet také boltcovitka ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae (Bull.) Quél.), liší se však světlejším červenohnědým zbarvením a nepřítomností bradaviček na povrchu
Klíčová slova: saprofytismus, poškození listnáčů
 |
|---|
