Český název: černorosol bukový
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, Incertae sedis, řád Auriculariales, čeleď Auriculariaceae
Plodnice: černá s olivovým nádechem, plochá, polštářkovitá, rozlitá po substrátu, zprohýbaná, nepravidelného tvaru, 3-30 cm v průměru, 1-2 cm vysoká, za vlhka pružná, rosolovitá, za sucha tvrdá, křehká, hymenium se nachází na horní straně, která je pokrytá nepravidelně rozmístěnými drobnými kuželovitými bradavkami, sterilní spodní strana je šedočerná
Dužnina: 0,5-1,5 cm silná, za vlhka měkká, rosolovitá, šedé barvy, bez výrazné chuti a vůně
Výtrusný prach: bezbarvý
Výtrusy: válcovité, hladké, bezbarvé, 6-12 × 3,5-5 µm velké
Výskyt: velmi běžný od jara do podzimu (můžeme jej nalézt i v mírných zimách) na pařezech, odumřelých větvích a kmenech buků, dubů, bříz, jasanů i na jiných listnáčích, zřídka také na živém dřevě v místě mechanického poškození
Poznámky: na jehličnatých dřevinách můžeme nalézt příbuzný černorosol smrkový (Exidia pithya Fr.)
Klíčová slova: parazitismus, saprofytismus, poškození listnáčů