Český název: plstnateček severský
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, Incertae sedis, řád Polyporales, čeleď Fomitopsidaceae
Plodnice: jednoletá, kloboukatá, bez třeně
Klobouk: 4-20 cm dlouhý, až 8 cm široký a 1,5-4 cm tlustý, polokruhovitý až ledvinovitý, v místě přirůstání k substrátu zúžený, za čerstva měkký, barvy bílé, krémové až oranžové, později okrové, povrch drsně chlupatý, plochý, jemně hrbolatý, okraj většinou o něco tmavší, v mládí tupý, ve stáří ostrý
Rourky: 2-5 mm dlouhé, bílé
Póry: 1-3/mm, bílé, později nažloutlé až okrové, tenkostěnné, okrouhlé až hranaté, ve stáří téměř lištovité nebo labyrintické
Dužnina: poměrně tuhá, za vlhka vodnatá a pružná, po vysušení křehká, nažloutlá, příjemně houbové vůně a mírně nahořklé nebo nakyslé chuti
Výtrusný prach: bílý
Výtrusy: hladké, široce oválné, tenkostěnné, neamyloidní, 4,5-7 × 3-4 µm velké
Výskyt: velmi běžně od dubna do listopadu jednotlivě nebo ve skupinách střechovitě nad sebou na kořenech, pařezech a odumřelých kmenech jehličnanů (smrků, jedlí, borovic a modřínů), většinou ve vyšších polohách, vzácně i na listnáčích
Poznámky: od podobných bělochorošů lze odlišit podle dužniny bez výrazně hořké chuti, větších plodnic a přítomností nápadných cystid; způsobuje bílou kostkovitou hnilobu napadeného dřeva
Klíčová slova: saprofytismus, poškození jehličnanů
 |  |
|---|
