Český název: kořenovník vrstevnatý
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, Incertae sedis, řád Russulales, čeleď Bondarzewiaceae
Plodnice: vytrvalá, kloboukatá bez třeně, polorozlitá, většinou až rozlitá
Klobouk: 5-25 cm v průměru, na povrchu nepravidelný, soustředně rýhovaný a pásovaný, plochý, v mládí červenohnědý nebo kaštanově hnědý, později tmavě hnědý až černý, s ostrým bílým, nažloutlým nebo oranžovým okrajem
Rourky: 1,5-10 mm dlouhé, vrstevnaté (tvoří až 3 vrstvy rourek), světle okrové
Póry: husté (2-6/mm), okrouhlé až hranaté, bílé nebo světle okrové, dotekem hnědnoucí
Dužnina: 3-10 mm hrubá, v mládí šťavnatá a pružná, později tuhá, korkovitá až dřevnatá, barvy světle okrové až nažloutlé, vůně houbová, chuť nevýrazná
Výtrusný prach: bílý
Výtrusy: bezbarvé, elipsoidní, drsné, 4-6 × 3,5-4,5 µm velké
Výskyt: celoročně na pařezech a mezi kořenovými náběhy smrků, méně často i jiných jehličnanů (borovic, jedlí), vzácně může napadat i listnáče (břízy, javory, olše, lísky, topoly a ovocné dřeviny), někdy se plodnice vytvářejí také na povrchu hrabanky nad vyhnilými kořeny
Poznámky: jedná se o jednoho z nejnebezpečnějších parazitů nepřirozených smrkových monokultur, jehož mycélium se rozrůstá půdou a infikuje kořenový systém zdravých smrků; infikované dřeviny roní pryskyřici na bázi kmene a kořenových nábězích; jako prevence napadení pařezů kořenovníkem vrstevnatým se používají biopreparáty obsahující kultury kornatce obrovského (Phlebiopsis gigantea (Fr.) Jülich)
Klíčová slova: parazitismus, lignivorní houby, poškození jehličnanů
 |  |  |
|---|
