Český název: rosolovka listovitá
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Tremellomycetes, Incertae sedis, řád Tremellales, čeleď Tremellaceae
Plodnice: jednoletá, rosolovitá, vytvářející listovité laloky, pevně vrostlá do substrátu
Klobouk: 3-15 cm široký a 2-5 cm vysoký, výrazně laločnatě zprohýbaný, nepravidelně stlačený, za vlhka zlatožlutý nebo oranžově hnědý, někdy s nafialovělým nádechem, lesklý, rosolovitý, za sucha tmavě hnědý, svraštělý, tvrdý
Dužnina: velmi tenká, rosolovitá, měkká, nažloutlá nebo nahnědlá, průsvitná, za sucha tvrdnoucí, tmavě hnědá až téměř černá, ve vlhku opět nabývá původního tvaru a barvy, bez výrazné chuti a vůně
Hymenofor: pokrývá celý vnější povrch plodnice
Výtrusný prach: bílý
Výtrusy: bezbarvé, hladké, oválné až téměř kulovité, 7-13 × 5-9 µm velké
Výskyt: poměrně hojně od června do listopadu na odumřelých větvích, větvičkách a pařezech listnáčů, hlavně bříz, buků, habrů, olší a dubů, méně často i na jehličnanech
Poznámky: předpokládá se, že parazituje na mycéliu pevníku chlupatého (Stereum hirsutum (Willd.) Pers.) a jiných kornatcovitých hub; záměna je možná za příbuznou rosolovku mozkovitou (Tremella mesenterica Schaeff.), která má menší a světlejší plodnice, dále za boltcovitku ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae (Bull.) Quél.) s kožovitými, červenohnědými, miskovitě stočenými plodnicemi, nebo za černorosol borový (Exidia saccharina Fr.), který roste na borovicích a jedlích
Klíčová slova: saprofytismus, poškození listnáčů, poškození jehličnanů