Český název: hlíva hnízdovitá
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, podtřída Agaricomycetidae, řád Agaricales, čeleď Tricholomataceae
Plodnice: jednoletá, kloboukatá, bokem přirostlá nebo s velmi krátkým postranním třeněm
Klobouk: 2-8 cm dlouhý a 2-5 cm široký, polokruhovitý, vějířovitý nebo škeblovitý, hygrofánní, za vlhka žlutooranžový až jasně oranžový, za sucha okrový až hnědožlutý, kožovitý, jemně bíle plstnatý, okraj je v mládí podvinutý
Lupeny: řídké, střídavé, sbíhavé, někdy rozvětvené, oranžově zbarvené, ostří je jemně pilovité
Třeň: velmi krátký, postranní, v místě přirůstání k substrátu bíle plstnatý, někdy může zcela chybět
Dužnina: pružná, bělavá, nažloutlá nebo naoranžovělá, v mládí nakyslé chuti i vůně, starší plodnice voní po pivu, zelí nebo zkažených vejcích
Výtrusný prach: světle skořicový až nahnědlý
Výtrusy: hladké, podlouhlé, ledvinovitě prohnuté, neamyloidní, 5–8 × 2–4 µm velké
Výskyt: poměrně vzácně, především v chladnějších měsících roku (od září do března) na odumřelém dřevě listnáčů (buků, bříz, topolů, vrb, olší) i jehličnanů (smrků, modřínů), zejména na vlhčích lokalitách
Poznámky: jedná se o ohrožený druh; na dřevě jehličnanů vyrůstá podobná čechratka sklepní (Tapinella panuoides (Batsch) E.-J. Gilbert), která se liší hustými, světle okrovými lupeny a žlutohnědou barvou klobouku, pařezník pozdní (Sarcomyxa serotina (Pers.) P. Karst.) má hladký zelenohnědý klobouk, krátký boční třeň a husté, krémově žluté lupeny, hlíva chlupatá (Lentinus strigosus Fr.) se liší okrovými klobouky s fialovým nádechem a růstem od května do listopadu
Klíčová slova: saprofytismus, poškození listnáčů, poškození jehličnanů