Český název: penízovka pružná
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, podtřída Agaricomycetidae, řád Agaricales, čeleď Physalacriaceae
Plodnice: jednoletá, kloboukatá s třeněm
Klobouk: 2-10 cm v průměru, v mládí vyklenutý s mírně podvinutým okrajem, později ploše rozložený, žlutý až žlutohnědý s tmavším středem, tuhý, hygrofánní, za vlhka slizký a lepkavý, po okrajích jemně rýhovaný, ve stáří červenohnědý až tmavě hnědý
Lupeny: řídké, 5-12 mm vysoké, v mládí bílé nebo nažloutlé, ve stáří červenohnědé, ke třeni krátce zaobleně připojené
Třeň: dutý, válcovitý, 2-10 cm dlouhý, 2-15 mm tlustý, v horní části oranžový nebo oranžově hnědý, ve spodní části sametový, červenohnědý až téměř černý
Dužnina: bělavá nebo nažloutlá, pružná, tuhá, vůně slabě houbová, příjemná
Výtrusný prach: bílý nebo nažloutlý
Výtrusy: bezbarvé, protáhle elipsoidní, hladké, 8-11,5 × 3-4,5 µm velké
Výskyt: od října do dubna v menších trsech na živých i odumřelých kmenech a pařezech vrb, méně často osik, zřídka i jiných listnáčů
Poznámky: její spolehlivé určení lze provést pouze pomocí mikroskopování, od ostatních druhů penízovek, penízovky sametonohé (Flammulina velutipes (Curtis) Singer) a penízovky topolové (Flammulina populicola Redhead & R. H. Petersen), se líší tvarem a délkou výtrusů a růstem především na vrbách
Klíčová slova: parazitismus, saprofytismus, poškození listnáčů
