Český název: bělochoroš modravý
Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, Incertae sedis, řád Polyporales, čeleď Fomitopsidaceae
Plodnice: jednoletá, kloboukatá, bokem přirostlá, bez třeně
Klobouk: 1-10 cm v průměru, 1-2 cm tlustý, polokruhovitý až konzolovitý, za čerstva měkký, bokem přirostlý k substrátu, barvy namodralé až světle modré, stářím hnědnoucí, po otlačení trvale modrající, jemně soustředně pásovaný, s ostrým bílým okrajem, v mládí plstnatý, zejména v místě přirůstání k substrátu, stářím olysávající
Rourky: 1-8 mm dlouhé, póry 2-6/mm, okrouhlé až hranaté, částečně sbíhavé na substrát, bílé až šedomodré barvy, po otlačení modrající
Dužnina: velmi měkká, masitá, na řezu vláknitá, nevýrazné chuti a mírné houbové vůně
Výtrusný prach: bílý, lehce namodralý nebo našedlý
Výtrusy: hladé, bezbarvé, válcovité, lehce prohnuté, neamyloidní, 3,5-5,5 × 1-1,7 µm velké
Výskyt: velmi běžně od června do listopadu jednotlivě nebo ve skupinách střechovitě nad sebou na pařezech, odumřelých i živých kmenech jehličnanů (smrků, jedlí, borovic a modřínů), vzácně i na listnáčích (převevším na bucích)
Poznámky: od podobných bělochorošů lze bezpečně odlišit podle ekologie, dužniny bez nahořklé chuti a modrajícího klobouku, na listnáčích vyrůstá podobný bělochoroš namodralý (Postia subcaesia (A. David) Jülich)
Klíčová slova: saprofytismus, poškození jehličnanů
 |
|---|
