DŘEVOKAZNÉ HOUBY

Atlas saprofytických a parazitických dřevokazných hub

Český název: sírovec žlutooranžový


Taxonomické zařazení: oddělení Basidiomycota (houby stopkovýtrusné), třída Agaricomycetes, Incertae sedis, řád Polyporales, čeleď Polyporaceae


Plodnice: jednoletá, kloboukatá, bez třeně, bokem přirostlá k substrátu


Klobouk: polokruhovitý až vějířovitý, 5-50 cm v průměru, 1-5 cm tlustý, masitý, na povrchu paprsčitě zvrásněný, koncentricky pásovaný a jemně ojíněný, se světlejším podvinutým okrajem, barvy žluté, žlutooranžové, jasně oranžové až načervenalé, ve stáří světlejší


Rourky: 2-5 mm dlouhé, sírově žluté


Póry: drobné (2-5/mm), okrouhlé, protáhlé až hranaté, sírově žluté, v mládí gutující


Dužnina: v mládí šťavnatá a měkká s výraznou aromatickou houbovou vůní a jemně nakyslou chutí, žluté barvy, ve stáří tvrdá, drobivá, bílá až našedlá


Výtrusný prach: bílý až krémový, občas dochází k tvorbě konidií


Výtrusy: bezbarvé, široce oválné až vejčité, hladké, 5-7,5 × 3,5-4,5 µm velké


Výskyt: velmi hojně od května do listopadu ve velkých trsech střechovitě nad sebou na kmenech a silných větvích živých listnatých stromů, především dubů, vrb, topolů, trnovníků, ořešáků, slivoní, třešní a hrušní, u nichž způsobuje velmi intenzivní hnědou hnilobu


Poznámky: v mládí jedlá houba s aromatickou chutí, v minulosti občas používaná jako surovina pro výrobu chleba. Ve starých dubových kmenech můžeme nalézt imperfektní formu, označovanou někdy jako Ceriomyces aurantiacus (Pat.) Sacc.


Klíčová slova: parazitismus, celulózovorní houby, poškození listnáčů



Laetiporus sulphureusLaetiporus sulphureusLaetiporus sulphureus