Jedná se o nejpočetnější oddělení hub čítající okolo 60 tisíc druhů. Charakteristickým znakem je tvorba vřecek a perforované přepážky mezi buňkami mycélia, umožňující migraci protoplazmy a protoplazmatických struktur, včetně jader. Vřecka obsahují obvykle 8 askospor. Askus je jedinou diploidní buňkou ve vývojovém cyklu askomycet. Vývojově starší akomycety vytvářejí vřecka na konci hyf, zatímco pokročilejší askomycety vytvářejí hymenofor s vřecky na povrchu nebo uvnitř plodnice. Časté je také nepohlavní rozmnožování pomocí konidií.
Vývojový cyklus askomycet:
1) Po vyklíčení askospory se vytváří haploidní mycélium. V této fázi se na konidioforech mohou vytvářet konidie.
2) Dochází ke gametangiogamii při kontaktu askogonů a anteridií.
3) Tvoří se dikaryotické askogenní hyfy, z nichž vznikají askokarpy.
4) Uvnitř askokarpu probíhá karyogamie a následné meiotické dělení.
5) Vytvářejí se vřecka s askosporami.
6) Pomocí štěrbiny nebo víčka se z vřecek uvolňují askospory.
7) Dochází k opakování celého cyklu.
* Modře psaný text obsahuje nápovědu, která se zobrazí po najetí myší (z neznámých příčin nefunguje u Firefoxu 26).
Obr.: Vřecko (askus) s askosporami
