Přirozený nebo přírodě blízký les je stabilní lesní ekosystém, v němž aktuálně neprobíhá intenzivní ani selektivní těžba dřeva. Přirozené lesní ekosystémy se vyvíjejí bez zásahu člověka. Dřavinná skladba odpovídá více méně původní skladbě dřevin v závislosti na klimatických podmínkách a nadmořské výšce. Nejčastějšími dřevinami nížin bývají duby, buky a jedle, ve vyšších nadmořských výškách jsou to převážně smrky. Takovéto lesy jsou méně náchylné k invazím škůdců a to jak z řad hmyzu, tak parazitických dřevokazných hub. V lese probíhá přirozená sukcese a vyvážený koloběh živin.
Typy přirozeného lesa v ČR:
bor - les rozkládající se na chudých písčitý, hadcových a kamenitých půdách a v extrémních podmínkách různých nadmořských výšek. Typickou dřevinou je borovice lesní, občas i borovice blatka, příměs mohou tvořit duby, buky, břízy a smrky.
doubrava - les tvořený především duby s příměsí jasanů, habrů, borovic i jiných dřevin v nadmořských výškách do 400 m.n.m.. Zvláštním typem je buková doubrava.
mokřadní vrbina - porosty vrb vyskytující se v terénních sníženinách s vysokou hladinou podzemní vody, doplněný krušinou olšovou.
lužní les - les rozkládající na územích s vysokou hladinou podzemní vody, podél vodních toků nebo v blízkosti vodních ploch, nejčastěji v nížinách. Převažujícími dřevinami jsou duby, topoly, habry, olše a vrby. Podrobnější charakteristika zde.
dubohabřina - lesy s převahou habru obecného, dubu letního a dubu zimního, doplněné lípou srdčitou.
bučina - lesy s převahou buku vyskytující se od nadmořské výšky zhruba 350 m.n.m. do výšky až 1000 m.n.m. Bučiny rostou na substrátech vápnitých(vápnomilné bučiny) i kyselých (acidofilní bučiny) s dostatkem vláhy a hlubší půdou. Nejtypičtějším původním ekosystémem v ČR je horská klenová bučina. V nižších polohách na bohatých půdách se vyskytují květnaté bučiny. Doprovodnými dřevinami mohou být lípa srdčitá, javor klen, ve vyšších polohách jedle bělokorá (jedlová bučina) nebo smrk ztepilý. Z keřů se může vyskytovat líska obecná nebo svída krvavá.
vysokohorská smrčina - původní oblasti výskytu smrku ztepilého jsou na našem území přibližně od 900 do 1250 metrů nad mořem.
pásmo kosodřevin - je tvořeno ostrůvkovitými, případně souvilejšími porosty borovice kleče nad hranicí lesa, na rašeliništích a vrchovištích, příměs mohou tvořit méně rozsáhlé porosty smrku ztepilého.
